Přes 90 % majitelů domů a družstevních bytů považuje investici do zateplení za výhodnou. Přesto ale 42 % zatepleno nemá a více než pětina (21 %) o zateplení vůbec neuvažuje. Přitom pomocí kvalitní izolace obálky domu, resp. komplexní renovací, lze společně s výměnou oken ušetřit až 80 % výdajů za energie. Největší problém představují starší domy, u kterých je únik tepla mnohem větší než u novostaveb, které se aktuálně staví v úsporném energetickém standardu. Zatímco v Praze a Ústeckém kraji bydlí v zatepleném domě nebo bytě shodně 62 % jejich majitelů, v Jihomoravském kraji pouze 54 % majitelů a v Jihočeském kraji ještě méně - 46 % vlastníků. Nejstarší bytové domy se nacházejí v Praze (61 let). Nejvyšší průměrné stáří rodinných domů registrujeme pak v Ústeckém kraji (61 let) . Informace vyplývají z aktuálního průzkumu Výhody a návratnost zateplení mezi majiteli domů a vlastníky družstevních bytů v Česku od Sdružení EPS ČR.
„Kvůli neustále rostoucím cenám energií se stala spotřeba na vytápění pro domácnosti dlouhodobě sledovaným ukazatelem, protože stále více zatěžuje rodinný rozpočet. Energie spotřebovaná na vytápění obytných budov v České republice tvoří celých 60 % veškeré spotřebované energie domácností. Proto se vyplatí investovat do zateplení, díky kterému se sníží náklady na vytápění,“ říká Ing. Pavel Zemene, Ph.D., předseda Sdružení EPS ČR a dodává: „Přesto, že se někteří lidé mají zábrany do zateplení investovat, měli by si uvědomit, že návratnost samotného financování se díky rostoucím cenám energií bude neustále zkracovat.“
I když si většina Čechů uvědomuje výhodu zateplení, 42 % majitelů rodinných domů a vlastníků družstevních bytů v zatepleném domě nebydlí. Zhruba 2 % respondentů z důvodu nedostatku informací dokonce ani netuší, zda je jejich dům zateplen či nikoli. Na druhé straně více než polovina (57 %) dotázaných vlastní zateplený dům nebo byt. K největším výhodám patří minimalizace každoročních výdajů na vytápění. Je však třeba přistoupit k renovaci komplexně a kromě zateplení obvodového pláště, střechy a nejvyššího stropu by měla obsahovat i výměnu oken a úpravy otopné soustavy „Důvodů, proč zateplit je mnohem více. Samotné ekonomické hledisko je sice podstatnou špičkou ledovce, ale kromě toho nám kompletní zateplení nabízí i zvýšený komfort bydlení,“ zdůrazňuje Pavel Zemene.
Nezanedbatelnou součástí je i zlepšení vzhledu domu, které přispívá k celkové pohodě bydlení a pozitivně působí na celkovou kvalitu bydlení a mezilidské vztahy. Zateplení zvedá také tepelnou pohodu ve vytápěném prostoru a zároveň přispívá ke snížení možnosti vzniku plísní na vnitřním povrchu obvodových stěn. Majitelé zateplených objektů ocení i ochranu proti vnějšímu hluku a pozitivní dopad na zdraví lidí, jelikož zahraniční studie dokazují, že pomocí zateplení lze předcházet respiračním onemocněním. V neposlední řadě zlepšuje estetický vzhled budovy, zvyšuje její hodnotu a prodlužuje životnost stavebních konstrukcí.
Rozdílnost mezi kraji
V Ústeckém kraji pak uvažuje nejčastěji o zateplení v horizontu pěti let 40 % dotázaných. Nejčastěji však Češi zvažují zateplení v horizontu tří let, například v Jihomoravském kraji (38 %), v Praze (34 %) i v Jihočeském kraji (28 %). Největší důraz na kvalitu materiálů dávají lidé v Ústeckém kraji, až 82 %.
Jaká je návratnost investice do zateplení?
Téměř polovina (48 %) Čechů se v otázce návratnosti investice do zateplení přiklání k variantně pěti až deseti let. Čtvrtina respondentů si myslí, že prvotní financování se vrátí za 11 až 15 let. Ve skutečnosti je toto období závislé na velikosti, stáří a typu nemovitosti. Stejně jako na celkovém řešení renovace budovy či bytu, nebo kvalitě izolačního materiálu a jeho tloušťce. Reakce majitelů zateplených domů a bytů k tomuto kroku jsou ryze pozitivní: 62 procent respondentů registruje snížení plateb za teplo a pro 59 procent z nich je bydlení komfortnější. „Je však potřeba zdůraznit, že zateplení je nejefektivnější, pokud je skutečně komplexní. Tím se maximalizuje jeho účinek,“ upozorňuje Pavel Zemene.
Aktuální ekonomická situace v Česku nenahrává nízkopříjmovým domácnostem, které ze všech nejvíce čelí tlaku opětovného zvýšení DPH. V budoucnu jim však může výrazně pomoci právě zateplení, které vede k výraznému snížení spotřeby energie. Tímto způsobem lze v delším horizontu udržet náklady za energie na úrovni okolo 10 % celkových výdajů domácnosti, aniž by došlo ke snížení životního standardu. „Ideálním obdobím pro zateplení nemovitosti je příchod jara a teplejšího počasí. V průměru trvá zateplení rodinného domu 20 až 30 dnů. Pro některé může být součet za energie po následné zimě hodně příjemným zjištěním,“ říká Pavel Zemene.
Pro Čechy je kvalita izolačního materiálu nejdůležitější
Mezi nejdůležitější kritéria rozhodující o zateplení řadí 75 % Čechů na první místo kvalitu izolačního materiálu, až potom celkovou cenu. Ta je určující pro 65 % dotázaných. V Česku je nejoblíbenějším izolantem pěnový polystyren. Přibližně 90 % tuzemského polystyrenu se využije ve stavebnictví a přímo na zateplení. Mezi jeho výhody patří snadná manipulace, nižší cena, odolnost proti stlačení, vlhkosti a teplotním výkyvům. Je charakteristický také svou nízkou hmotností (98 % tvoří vzduch), velkou tvarovou přizpůsobivostí a hygienickou nezávadností. Doporučená tloušťka kvalitního pěnového polystyrenu je aktuálně 15 cm.
Pro 54 % respondentů hraje při výběru zateplovacího materiálů a stavební firmy významnou roli také reference odborníků, méně už flexibilita dodavatelů (17 %). Navíc veškeré zateplovací systémy na českém trhu a jejich aplikace jsou pravidelně a přísně kontrolovány. Sdružení EPS ČR uděluje Značku kvality a již několik let kontroluje výrobu a kvalitu desek v projektu Monitoring kvality. Cech pro zateplování budov vydává Osvědčení ETICS.
Průzkum na téma Výhody a návratnost zateplení realizovala pro Sdružením EPS ČR nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line ve dnech 28. března až 4. května 2013 a zúčastnilo se ho celkem 500 respondentů z řad majitelů vlastníků domů a majitelů družstevních bytů v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, velikosti místa bydliště, vzdělání a příjmu. Průzkum probíhal v České republice, konkrétně v Ústeckém, Jihočeském, Jihomoravském kraji a v Praze.
